Jak na změnu kariéry ve vašich 40 letech

Ráda bych se s vámi podělila o svou vlastní zkušenost se změnou kariéry v padesáti letech, která mi otevřela nové obzory a přinesla cenné příležitosti.

Osobní zkušenost: Z bankovnictví do svobodného podnikání

Po téměř 25 letech strávených v privátním bankovnictví mě čekalo zásadní rozhodnutí, které mě přivedlo k nové etapě mé kariéry. Moje dosavadní zkušenosti se změnou zaměstnání byly téměř nulové, protože jsem po dostudování ekonomické školy ihned nastoupila do banky, kde jsem pracovala většinu svého profesního života. Postupně jsem si prošla téměř všemi pozicemi – od pokladníka přes bankovního poradce až po ředitele pobočky. Denně jsem čelila výzvám, které mi přinášely nové zkušenosti a cenné znalosti, za které jsem velmi vděčná.

Měla jsem štěstí na mnoho úžasných kolegů a klientů, kteří obohatili můj profesní i osobní život. Práce v bankovnictví mě naplňovala a bavila. Nicméně téměř před rokem došlo k události, která můj profesní život zásadně ovlivnila. Začaly se zavírat pobočky bank v malých městech, a ta moje byla bohužel jednou z nich, a to i přesto, že jsme měli výborné výsledky. Tato situace mě přiměla zamyslet se nad tím, co dál. Stála jsem před rozhodnutím, jestli mám přijmout nové nabídky a zůstat, nebo odejít. A věřte, že rozhodování v padesáti letech a po 25 letech strávených pod jedním zaměstnavatelem nebylo vůbec jednoduché.

Klíčový moment: Seznam pro a proti

Po intenzivním přemýšlení o své budoucnosti jsem pocítila nutnost sepsat si na papír důvody, proč setrvat ve své stávající kariéře a proč odejít. Tento krok byl klíčový k tomu, abych lépe porozuměla vlastní motivaci. V okamžiku, kdy jsem si tyto důvody napsala, mi došlo, že potřebuji svobodu. Chci si sama rozhodnout, jakým směrem se má můj život ubírat. Mým cílem bylo najít práci, ve které budu spokojená a šťastná. A i když jsem ještě neměla jasnou představu, jakým směrem se vydám, věděla jsem, že nechci pokračovat cestou privátního bankovnictví. Začala jsem uvažovat o úplně jiném směru – třeba o práci kadeřnice. Přišlo mi to jako zajímavá změna, která by mi mohla přinést radost a uspokojení. Ale intuice mi našeptávala, že by bylo vhodné zůstat v oboru. Zkušenosti, které jsem získala za roky strávené v bankovnictví, měly pro mě stále smysl. Věděla jsem, že v tomto oboru najdu, co potřebuji, že mě baví práce s klienty a ráda předávám své znalosti a pomáhám lidem řešit jejich finanční situaci.  V tento moment do mého rozhodování vstoupila Jana Nimsová a Pavel Zahradník. Nabídli mi příležitost spolupracovat s nimi jako finanční poradkyně, ale tentokrát na živnostenský list. Na první pohled se mi to zdálo jako jasná volba. Možnost být svým vlastním šéfem a pracovat nezávisle mě lákala. Ale jakmile jsem se začala blížit ke konečnému rozhodnutí, začaly se objevovat obavy a strachy. Je to správné rozhodnutí?  Co když se neuživím? Jak se budu cítit bez stabilního příjmu, na který jsem byla léta zvyklá? Co když nezvládnu splácet hypotéku? Zvládnu nové výzvy?

Vnitřní boje: Strach vs. touha po změně

Tento vnitřní boj mezi touhou po svobodě a strachu z nejistoty je něco, co mnoho lidí v mém věku prožívá, když uvažují o změně. Na jedné straně je tu možnost vykročit směrem k něčemu novému, co může přinést více osobního naplnění, a na straně druhé je tu riziko finanční nejistoty a obavy, zda dokážeme uspět v novém oboru. Co mi ale nakonec pomohlo překonat tyto obavy, byla podpora mé nejbližší rodiny. Jejich víra ve mě, trpělivé rozhovory a povzbuzování mě utvrdily v tom, že nejsem na tuto cestu sama. Díky jejich důvěře jsem ten krok udělala, a i když se může zdát, že jsem kráčela a stále ještě kráčím do neznáma, mám pevné zázemí a podporu, která mi dává sílu a energii. Dalším důležitým aspektem při mém rozhodování bylo i finanční plánování této změny. Měla jsem nějakou naspořenou finanční rezervu, ale nechtěla jsem ji bezhlavě vyčerpat. Musela jsem tedy strategicky přemýšlet, co a jak udělat, aby se mé podnikání úspěšně rozjelo a abych se finančně zajistila i do budoucna.  Začala jsem si budovat seznam potenciálních klientů. Nejprve jsem oslovila členy své nejbližší rodiny a kamarády, protože jsem věřila, že mě podpoří a pomohou mi se odrazit. Teprve když jsem viděla, že má práce má smysl a potenciál, odvážila jsem se rozšířit svůj okruh kontaktů a začala jsem oslovovat širší skupinu lidí. Tento postup mi pomohl získat nejen první zkušenosti, ale také potřebnou jistotu, že mé podnikání má pevné základy.

Se změnou kariéry souvisí i pečlivá finanční příprava, aby se minimalizovala nejistota. Provedla jsem analýzu svých příjmů a výdajů, a získala jsem tak detailní přehled o své současné finanční situaci. Zaměřila jsem se na tvorbu rezerv, které mi pomohou vyřešit případné výpadky příjmů. Plánování by mělo zahrnovat i revizi dlouhodobých cílů a finančních závazků, aby byla nová kariéra udržitelná nejen krátkodobě, ale i v horizontu desítek let.

Nová kariéra a pocit vděčnosti

Dnes, zhruba po roce svého působení v soukromém sektoru, mohu říci, že změna kariéry v padesáti letech vyžaduje nejen odvahu, ale také realistické plánování a schopnost přijímat rizika. Pochybnosti jsou součástí tohoto procesu a je v pořádku je mít. Důležité je, aby nás nezastavily, ale naopak nás vedly k tomu, abychom pečlivě zvážili všechny aspekty a připravili se na nové výzvy. Pokud jste na rozcestí a zvažujete změnu, věřte, že je to možné. Nikdy není pozdě začít něco nového, ale zároveň je třeba být připravený na to, že cesta nebude jednoduchá. Pochybnosti mohou být nepříjemné, ale také nám mohou poskytnout cennou příležitost k sebereflexi a prozkoumání našich skutečných hodnot a potřeb. Když se k nim postavíme čelem, můžeme lépe pochopit, co nás brzdí a co nám naopak může pomoci růst.

Po roce od změny kariéry se dívám zpětně na své rozhodnutí s pocitem vděčnosti.  Vzpomínám na poslední den v předchozí práci, kdy jsem poslala svým kolegům e-mail s citátem od Louise L. Hay „Dnes zavírám dveře své minulosti, otevírám dveře své budoucnosti, zhluboka se nadechnu a vykročím novým životem.“ Tento citát mi dodal odvahu a motivaci vstoupit do nové etapy. S odstupem času vidím, jak důležitý byl ten krok a jak moc mi otevřel nové možnosti a výzvy. Každý den se těším do práce, a to mě naplňuje radostí a optimismem. Mám možnost se učit nové věci, spolupracovat s inspirativními lidmi a překonávat výzvy, které mě motivují k osobnímu i profesnímu růstu. Tato pozitivní atmosféra a podpora kolegů mi dodávají energii a víru v to, že jdu správnou cestou.

Změna kariéry byla mou obrovskou výzvou, ale také příležitostí k získávání nových zkušeností.  Je to čas, kdy mohu využít všechny své dosavadní dovednosti a poznatky a zaměřit se na to, co mě opravdu naplňuje. Jsem přesvědčená, že je důležité nebát se nových výzev a otevřít se novým možnostem.

Ráda bych poděkovala svým nejbližším kolegům: Lukášovi, Filipovi, Pavlovi a Janičce za příležitost pracovat v tomto novém prostředí. Vaše maximální podpora mi velmi pomáhá, a moc si toho vážím. Děkuji!